Padla na nás zima

---

Padla na nás zima. Padla jako peřina a všechno zasypala. Malý Andrijko z nového korpusu mi vyskočil na ruky, ukazoval ven z okna a s údivem stále opakoval....snih, snih.)) Tak jsme vzali bundy a vyběhli ven, kde děcka dováděly. Každé roční období má tady v horách ve Vilšanech své kouzlo a poezii. Nabízí jiné možnosti, a i když sníh zavalí dráty a není elektřina, dá se povídat a krmit při svíčkách, procházet tichým korpusem, protože tma a klid padne i na děti a ty jsou jaksi spokojenější.

A taky přijde čas Mikolaje a Dida Moroza, neustále jezdí návštěvy dětí a pořádají se koncerty. Vzala jsem na jeden Ruslana, kdo ho znáte, dokážete si představit, v jakém byl transu.) Dokonce po návratu sám rozdával sušenky z balíčku, který dostal, a nutil sanitárku, že si od něj musí vzít.

S dětmi jsme společně oslavili Nový rok, pěkně s rachejtlema na ulici, Štědrý večer - tedy Svatý večer (6.1.) společnou večeří ve velkém stylu a především koledováním, po všech místech vilšanských a koločavských, což obnášelo slyšet jednu píseň asi desetkrát a k tomu podporovat Ivana, aby se nám nesesypal do sněhu.

Zima a čas předvánoční je taky čas půstu, který jistě není jen o nejezení masa, ale i o zamyšlení, co vše se odehrálo za čas minulý a na kolik se podařilo být blízko Pánu Bohu svým jednáním a činy. Je čas zpovědí a přijímání.

A zima tady je taky o usmíření. S tím, že všechno je tak jak má být, i když to někdy není lehké. S tím, že domov ve Vilšanech má spoustu klientů, co nemají rodiče a asi nikdy neopustí zdi tohoto domova. S tím, že i kdyby jste se rozkrájeli, nemáte sílu a energii na všechny, na které by jste v práci chtěli. A proto je dobře, že to usmíření se zimou a vánocemi přijde, protože dává naději a možnost pokračovat dál.

Chrystos roždajet sa. Slavimo jeho !!!