Restart - setkání srdcařů

---

V listopadu se na žižkovské Pavlači sešlo 34 bývalých i současných bodajáků, aby... ale co vlastně? Málokdo nejspíš pořádně tušil, co od plánovaného setkání čekat. A tak se většina z nás hlavně těšila na setkání s kamarády a známými z dávných i nedávných výjezdů a doufala, že se dozví novinky o aktuálním směřování organizace a fungování dětského domova ve Vilšanech.

Ředitel o. s. Bodaj Honza Čanda a dlouholetá spolupracovnice Kača Ševčíková, fyzioterapeutka působící už několikátým rokem přímo ve vilšanském domově, přítomné informovali o stávající situaci organizace: ta má v plánu neomezovat svou činnost v budoucnu jen na dětský domov ve Vilšanech, ale zaměřit se na další podobné ústavy na Ukrajině, kde může být pomoc dobrovolníků ještě potřebnější. Konkrétní náplň pak závisí do značné míry na tom, nakolik se podaří získat pro pravidelnou i nepravidelnou práci v organizaci „mladou krev".

Následující část programu, připravená projektovou konzultantkou podporující RESTART Bodaje (Klárou Jašovou), tedy spočívala v tom, zjistit od účastníků, jestli a nakolik jsou ochotni činnost sdružení podporovat a také jakou konkrétní podobu by tato podpora mohla mít. Zvolený postup, kdy se přítomní ve skupinkách zamýšleli nad aktivitami, které fungování sdružení vyžaduje, a „přihlašovali" se k jednotlivým činnostem, motivoval účastníky k vlastní iniciativě a zapojení, takže se sešla celá řada návrhů. Vycházíme-li z toho, že se ze strany účastníků nejednalo o prázdné sliby, jeví se budoucnost o. s. Bodaj nadějně.

Program byl intenzivní, a tak bohužel nezbylo moc času na následnou diskuzi. Padly některé otázky ohledně fungování a směřování organizace, které by si zasloužily důkladnější rozvedení a debatu; dlouze by se dalo mluvit také o současné měnící se situaci ve vilšanském domově. Doufejme, že se ještě naskytne příležitost se k těmto tématům vrátit.

Ráda bych poděkovala všem, kdo se na přípravě setkání podíleli: Honzovi, Kače a Kláře, kteří s velkým nasazením připravili program, Dejvovi Bicanovi za zajištění skvělého zázemí, Janičce za „teplo domova" a všem, kdo lákavým občerstvením ještě vylepšili atmosféru vstřícné kavárny. A samozřejmě dobrovolníkům, kteří se na setkání vypravili, jsou ochotní věnovat Bodaji čas a energii a pozitivním přístupem udělali z této akce příjemný a optimistický večer.

autor: Marie Voslářová